Autor: Richard Švanda

„Hoši Rychlých šípů kráčeli k vrátkům, jak nejlhostejněji dovedli. První šel Mirek Dušín, hrdý a klidný. Za jeho skoro atletickou postavou se krčili Červenáček s Rychlonožkou, připraveni vyrazit před dvířky každý jiným směrem a předvést dvoreckým chlapcům vrcholné běžecké umění hochů z Druhé strany, jak se říkalo části města, obývané Rychlými šípy. Jarka s Jindrou uzavírali průvod.“ Tolik jen krátká ukázka z knížky Záhada hlavolamu od Jaroslava Foglara, pražského rodáka a významného českého spisovatele, jenž nás navždy opustil před 20 lety 23. ledna 1999. Řada mladých vyrostla na jeho dobrodružných příbězích. Příběh jeho rodiny, která pocházela z Červeného Kostelce (původně jen městyse Kostelce), však tak známý není.

Foglarovi se velmi často stěhovali, což souviselo především s pracovními profesemi, jimž se věnovali. Otec Jaroslava Foglara Jindřich, narozený v Unhošti 11. prosince 1872, byl obchodním cestujícím a úředníkem České obchodní společnosti.[1] Zemřel v roce 1911, když byly Jaroslavovi čtyři roky. Příčinou bylo srdeční selhání v době léčebného pobytu v poděbradských lázních. Jaroslavův dědeček, taktéž Jindřich, byl skotolékařem (zvěrolékařem), rodákem z Červeného Kostelce, ale později se přestěhoval do Unhoště a následně do Jičína. Pověst ho předcházela, neboť v Jičínském obzoru z 10. ledna 1885 je psáno: „Nově jmenovaný zeměpanský zvěrolékař pan Jindřich Foglar nastoupil již 8. t. m. při c. k. hejtmanství svoji službu složením služební přísahy. Jak se nám sděluje, jest pan Foglar ve svém oboru silou osvědčenou a požíval jakožto praktický zvěrolékař v Unhošti nejchvalnější pověsti.“[2] Rod Foglarů však náš malebný kraj definitivně neopustil, a tak se nyní podívejme na nejstarší předky a příbuzné Jaroslava Foglara, kteří v Kostelci žili.

Začněme u Jana Foglara, hostinského v čp. 23 v městysi Kostelec, narozeného 28. prosince 1805. Jan Foglar, byl v Kostelci vyhlášeným hostinským a měšťanem, jehož „vejsadní“ hostinec se nacházel přímo na náměstí a nesl název „U Tří tatrmanů“ (dnes prodejna Elektro). Zde byl k dispozici menší sál, kde se od roku 1835 hrálo divadlo a kam chodila městská honorace. Otcem hostinského Jana Foglara byl dle matriky narozených v Červeném Kostelci Anton (Antonín) Foglar a matkou jeho žena Marie, roz. Burdychová, z Horního Kostelce. Jan Foglar se oženil s Albertinou Kosinkovou z Červené Hory. Jejich syn Jindřich (dědeček Jaroslava Foglara, skotolékař) se v hostinci čp. 23 narodil dne 12. listopadu 1843. Dům čp. 23 ale patřil Foglarovým mnohem delší dobu, minimálně od poloviny 18. století. Kromě Jana Foglara (1805) tu žil i jeho bratr Alois, mistr klempířský, s rodinou. Také jim se zde narodil syn – Leonard, a to 15. září 1856. Posléze se vyučil klempířem a byl ředitelem místní ochotnické divadelní jednoty. Mimo jiné se také aktivně účastnil dění ve městě a v roce 1899 se v rámci jednoho z odborů zapojil do příprav Krajinské výstavy v Červeném Kostelci.

Na tomto místě je nutno zmínit článek Antonína Vorlického uveřejněný v Českém lidu, kde autor zmiňuje Jana Foglara, šenkýře v Kostelci čp. 23, jehož syn Jan si vzal za manželku Annu Nývltovou ze Rtyně v Podkrkonoší. Svatba proběhla 10. října 1769 ve Rtyni a v matričním zápisu stojí: „Po prošlých ohláškách 24. září, 1. a 2. Octobr v Hertyni od veleb. pana faráře boušínského Jana Nývlta oddáni jsou Jan, syn Jana Foglara z Kostelce, s Annou, dcerou Antonína Nývlta ze Rtyně.“ Novomanželé Foglarovi vypomáhali šenkýři Foglarovi v jeho hostinci, později zakoupili domek č. 60 (stál v místech, kde byla posléze vystavěna Abelova textilní továrna, přejmenovaná pak na Akciovou továrnu, po roce 1948 Tepna), v němž si Jan Foglar zavedl tkalcovství. V roce 1775 se jim narodil syn Jan.[3] Po něm následovali další potomci, již narození v domě čp. 23. Na „stará kolena“ se Jan a Anna vrátili do hostince na náměstí, kde Anna ve věku 55 let 29. července 1806 zemřela. Zajímavostí je, že pocházela ze rtyňské rychty čp. 1 a byla spřízněna také s vůdcem selského povstání roku 1775 Antonínem Nývltem.

Rodová linie syna Jana a Anny Foglarových je nejdůležitější, neboť manželům se narodil 8. června 1779 chlapec, jenž dostal jméno Antonín (prapradědeček spisovatele Foglara). Pro větší přehlednost, aby bylo lépe patrné, jak šla genealogie rodu Foglarových postupně za sebou, vypisujeme nyní jména po mužské linii a přidáváme taktéž jména manželek mužských příslušníků rodu Foglarů:

Jan Foglar – šenkýř z Kostelce

Jan Foglar = Anna Nývltová

Antonín Foglar (*1779) = Marie Burdychová

Jan Foglar (*1805-1883) = Albertina Kosinková

Jindřich Foglar (*1843) = Hermína Švejdarová

Jindřich Foglar (*1872) = Marie Fischerová

Jaroslav Foglar (*1907) – spisovatel

V Kostelci se pak objevují ještě jedni Foglarovi, a to ve stavení čp. 109. Dům patřil pekaři Janu Foglarovi, nejstaršímu synovi Jana a Anny Foglarových, narozenému roku 1775 (byl Antonínovým bratrem). K jeho osobě uvádíme zajímavost, že ještě ve svých 50 letech se oženil. Pekařské řemeslo se v této rodové větvi předávalo i v další generaci, avšak s rozvojem průmyslu koncem 19. století vyměnila pekařské řemeslo za výnosnější textilní.

Ani rodová linie, z níž pocházel spisovatel Jaroslav Foglar, nezůstala u pohostinství. Dům čp. 23 Foglarovi zřejmě prodali a „vejsadní“ hostinský Jan Foglar umírá 9. září 1884 v měšťanském domě čp. 140 ve věku 78 let.[4] Jeho děti se pak z Kostelce většinou odstěhovaly jinam. Učinil tak také Janův syn Jindřich. Jedinou památkou na tuto rodinu v Červeném Kostelci je tak dům čp. 23 na červenokosteleckém náměstí, který je němým svědkem toho, odkud pocházeli příbuzní našeho významného spisovatele Jaroslava Foglara.

Pozn.:
[1] SOA Praha, Matrika narozených Unhošť (1867–1898), sig. XI.A, f. 114.
[2] Jičínský obzor, roč. 6, č. 1, vydání z 10. 1. 1885, s. 2.
[3] Antonín VORLICKÝ, Ze života Antonína Nývlta-Rychetského, vůdce selského povstání roku 1775. In: Český lid, roč. 41, Praha 1954, s. 272.    
[4] SOA Zámrsk, fond matrik, Matrika zemřelých Červený Kostelec 1878–1907, sig. 20-7362, f. 76.