Sborník Rodným krajem
Vlastivědný sborník Rodným krajem je výchovně vzdělávací publikací, určenou široké veřejnosti a na pomoc školám při jejich regionálně zaměřené pedagogicko-didaktické práci.
Jeho posláním je přispívat k rozvíjení vlastivědného poznání kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků a k vlastenecké osvětě. Zaměřuje se na celou šíři regionalistiky (historii, současnost, kulturu, přírodu a ekologii, turistiku, významné osobnosti, lidovou slovesnost, krajové tradice a další úseky regionální vlastivědy). Chce pomáhat pěstovat etický, citový a estetický vztah k domovu a rodnému kraji, inspirovat k tvořivé aktivitě ve prospěch rozvoje kraje a k ochraně přírody, památek a dalšího kulturního dědictví. Protože regionální vzdělávání a výchova byly v předešlých letech opomíjené, je snahou sborníku podílet se na renesanci těchto hodnot. Jeho ediční záběr tvoří tyto lokality kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků: Červenokostelecko, Českoskalicko, Náchodsko, Hronovsko, Novoměstsko, Policko, Rtyňsko, Svatoňovicko a Úpicko, do nichž jsou začleněna příslušná města se spádovými venkovskými obcemi. Zapojena jsou také města Trutnov a Jaroměř. Zásluhou města Červený Kostelec a 22 spoluvydavatelů tato ediční činnost nesleduje komerční cíle. Sborník je určen všem, kdo milují svůj domov či procházejí tímto krajem jako turisté nebo k němu mají láskyplný vztah, ať se narodili kdekoliv, a chtějí ho hlouběji poznávat, aby si ho ještě více zamilovali. A to je i jeden z programových cílů Vlastivědného spolku při MKS v Červeném Kostelci, který je vydavatelem sborníku Rodným krajem.
Historie z ediční činnosti Červenokosteleckého vlastivědného spolku
Počátky červenokostelecké regionálně vlastivědné ediční činnosti nacházíme v roce 1972, kdy jako zcela ojedinělý vydavatelský počin začal vycházet vlastivědný zpravodaj Červenokostelecka Rodným krajem. Stalo se tak z iniciativy místního vlastivědného kroužku, kolektivu obětavých lidí, nadšených pro tuto práci, kteří v tomto původním časopise seznamovali své čtenáře s historií, kulturou, tradicemi, významnými osobnostmi a s aktualitami z Červeného Kostelce a okolí. Přes zdlouhavé a velmi obtížné povolovací řízení se podařilo v pěti ročnících vydat 17 čísel tohoto časopisu. Protože však jeho obsah nebyl v souladu s tehdejší ideologií, v roce 1979 Východočeský krajský národní výbor v Hradci Králové jeho vydávání zastavil. Díky houževnatému úsilí redakce zaniklého časopisu byla započatá vlastivědná tradice udržována prostřednictvím nově koncipované edice Rodným krajem, v níž postupně vyšlo sedm regionálních sborníků. Tři byly věnovány příspěvkům z dějin i ze současnosti našeho města a jeho blízkého okolí (Červenokostelecko 1, 2, 3), dva sborníky příspěvků archeologickému výzkumu a historii hradu Vízmburku (Vízmburk, Vízmburk 2), jeden dějinám protifašistického odboje na Červenokostelecku (Bohdašín – Končiny 1942) a jeden květnovým dnům v Červeném Kostelci 1945. Tato sborníková edice vycházela v letech 1979–1985.
Listopad 1989 vnesl do červenokostelecké vlastivědné ediční činnosti nové naděje. Na den sv. Jiří 24. dubna 1990 se z podnětu předsedy červenokosteleckého vlastivědného kroužku Františka Drahoňovského uskutečnilo setkání s představiteli města a zástupci místních společenských organizací, z něhož vzešly významné záměry: 1) změnit dosavadní vlastivědný kroužek na vlastivědný spolek, aby bylo možno rozšířit členskou základnu a rozvíjet širší kulturně osvětovou činnost. 2) Jako příspěvek spolku k vlastenecké osvětě obnovit někdejší časopis Rodným krajem, ale tentokrát již jako regionální časopis kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků. Od této myšlenky k vytvoření edičního regionu vedla složitá cesta jednání s představiteli Okresních úřadů v Náchodě a Trutnově, jednotlivých měst kraje, Muzea B. Němcové v České Skalici a dalších institucí a náročná redakční a organizační práce. Díky všeobecnému pochopení se záměr podařilo realizovat a v listopadu 1990 vyšlo první dvojčíslo vlastivědného časopisu kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků Rodným krajem, z něhož se v roce 1991 stal vlastivědný sborník, jehož rozsah postupně narůstal z původních 32 na současných 56 stran. Někdejší úzký patriotismus byl překonán regionálním pohledem a cítěním. Vlastivědný časopis-sborník začal sloužit široké veřejnosti, podněcovat turistickou přitažlivost toho krásného a na historii bohatého kraje a přispívat ke sbližování jeho měst a obcí.
Regiony měst pro vlastivědný sborník Rodným krajem:
Červenokostelecko
Červený Kostelec, Horní Kostelec, Lhota, Zábrodí, Horní Radechová, Olešnice, Trubějov, Červená Hora, Slatina nad Úpou, Boušín
Českoskalicko
Česká Skalice, Chvalkovice, Brzice, Hořičky, Mezilečí, Lhota pod Hořičkami, Světlá, Velký Třebešov, Svinišťany, Velká Jesenice, Zlíč, Žernov, Studnice, Řešetova Lhota, Kleny
Hronovsko
Hronov, Velké Poříčí, Zbečník, Velký Dřevíč, Rokytník, Žabokrky, Vysoká Srbská, Žďárky, Malá Čermná
Náchodsko
Náchod, Vysokov, Starkoč, Lhotky, Kramolna, Dolní Radechová, Babí, Pavlišov, Malé Poříčí, Běloves, Lipí, Jizbice, Dobrošov, Česká Čermná
Novoměstsko
Nové Město nad Metují, Nahořany, Provodov, Šonov, Vrchoviny, Přibyslav, Peklo, Bohuslavice nad Metují, Černčice, Jestřebí, Sendraž, Mezilesí, Slavoňov, Libchyně, Nový Hrádek, Borová, Dlouhé Rzy, Václavice
Policko
Police nad Metují, Bukovice, Pěkov, Hlavňov, Suchý Důl, Slavný, Velké Petrovice, Žďár nad Metují, Bezděkov nad Metují, Machov
Rtyňsko
Rtyně v Podkrkonoší, Strážkovice, Odolov
Svatoňovicko
Malé Svatoňovice, Velké Svatoňovice, Markoušovice, Petrovice
Úpicko
Úpice, Radeč, Batňovice, Suchovršice, Maršov, Libňatov, Havlovice
Ze sousedních lokalit
Trutnov a Jaroměř
Redaktor: Mgr. Vojtěch Kábrt
Redakční rada: Mgr. Dagmar Brázdová, PhDr. Jaroslav Čáp, František Drahoňovský, Ing. Václav Eichler, Mgr. Boris Ekrt, Mgr. Aleš Fetters, PhDr. Vlastimil Havlík, PhD., Otto Hepnar, Bc. Lucie Hnízdilová, Eva Hylmarová, Ing. Roman Kejzlar, Mgr. Alena Křivská, Mgr. Klára Lukášová, Ing. Jan Mach, Marcela Machová, Mgr. Vlastimil Málek, RNDr. Eva Marková, CSc., Mgr. Markéta Mrázková, Mgr. Hana Nováková-Venzhöferová, Mgr. Jana Nešněrová, Ing. Jiří Stach, Tomáš Šimek, Bc. Vlastislav Tokoš, PhDr. Jiří Uhlíř, Vlasta Vítková.
Registrace: MK ČR E 11961, ISSN 1210-6135
